V čem tkví obyčejnost podle Jiřího Paroubka?

Jistě jste si všimli, jak předseda sociální demokracie Jiří Paroubek s blížícími se volbami čím dál tím více bojuje za „obyčejného člověka“.  Je až dojemné, jak se snaží dělat vše pro „obyčejného člověka“, jen on chápe potřeby „obyčejného člověka“ a jen on dokáže „obyčejnému člověku“ pomoci. Někomu může jeho péče imponovat, ale mě spíše rozčiluje. Podle mě dělá z lidí nesvéprávné hlupáky.  Pokud o něčem/někom řeknu, že je to obyčejný, tak tím přece myslím, že to ujde, ale není to nic extra.

Každý člověk je dle mého individualita a říct o někom, že je obyčejný, by mi přišlo urážející. Úroveň člověk se neurčuje podle dosaženého vzdělání, výše platu nebo konta. Úroveň člověka se určuje mimo jiné podle snahy se o sebe a své nejbližší postarat, podle snahy být dobrý v tom, co dělá. Člověk musí být zodpovědný vůči sobě a hlavně vůči svým potomkům. Když utratím peníze dnes, nebudu je mít zítra. Lidé se dají rozdělit na zodpovědné a nezodpovědné, nikoliv na obyčejné a ty extra/vyvolené/výjimečné (těžko říct, jak to Paroubek myslí, jisté je, že se řadí mezi ty druhé). Jsem přesvědčen, že zodpovědných lidí je v naší zemi stále drtivá většina.

I když pochopím, že Jiří Paroubek cílí právě na ty, kteří se o sebe nedokážou, a já jsem přesvědčen, že spíše nechtějí, postarat, tak mi to zrovna od něho přijde neuvěřitelně pokrytecké. Jeho chování krásně vystihuje slogan: „Káže vodu, pije víno.“ Paroubkova záliba v luxusních věcech je známá. Málokdo z „obyčejných“ lidí si léta do Londýna šít obleky, málokdo chodí na kávu do hotelu Kempinski a málokdo svolá tiskovou konferenci ke svému platu, kterou zakončí dnes již legendární větou: „Dámy a pánové, nechci se Vás dotknout, ale kdo z Vás to má?“

Rozhodně bych se nechtěl dotknout těch, kteří se z objektivních důvodů (zdravotních, sociálních,…) o sebe nedokáží postarat v plné míře. Právě těmto lidem je potřeba pomoci, ale nikdy bych je neoznačil jako obyčejné.

Slovo závěrem: omlouvám se, že ačkoliv žádný obyčejný člověk podle mě neexistuje, použil jsem toto označení více než dostkrát. Chtěl jsem tak poukázat na absurditu tohoto pojmu. Lidem, kteří se cítí být obyčejní, přeji více sebevědomí! Nesnižujte se ani před takovým velikánem, jako je Jiří Paroubek.

Ing. Adolf Beznoska